www.moravskymed.cz

Včelařství je jedním z nejstarších oborů lidské činnosti. Člověku nejdříve přinášelo včelí produkty, jakými byly med a vosk, později se začalo využívat i příznivých účin­ků dalších produktů, tj. mateří kasičky, včelího jedu a pylu. Pro své antibakteriální vlastnosti nasel uplatnění i propolis.S postupem intenzity využívání půdy k zemědělským účelům nabývalo včelař­ství význam i při opylování hmyzosnubných rostlin.

Z celkového užitku z chovu včely medonosné připadá 80-90 % na zvýšení výnosů semen a plodů cizosprašných entomofilních rostlin. Z celé početné třídy hmyzu má největší význam pro opylová­ní rostlin včela medonosná. Odhaduje se, že se podílí na zajištění cizospraáného opy­lování hmyzosnubných rostlin z 95 %. Zbývajících 5 % připadá na čmeláky, samotářské včely a ostatní příležitostně opylující hmyz. U hospodářských plodin, jako je řepka ozimá, bob obecný, ovocné stromy a jeteloviny, se při dobrém opylení včelami zvyšují výnosy proti samosprášení o 30-50 %.Včely se však podílejí i na udržení rovnováhy v přírodě a tím i na ochraně ži­votního prostředí, a to opylováním planě rostoucích entomofilních rostlin. Nedo­konalým opylením divoce rostoucí hmyzosnubne zeleně dochází k jednostrannému, posunu struktury druhového složení rostlin ve prospěch větrosnubných rostlin, především trav, případně až k vymizení rostlinného druhu v daném území.

Člověk už po několik tisíc let chová pro svůj užitek různé živočichy. Vybírá si z nich a šlechtí je tak, že mnohé druhy natolik zdomácněly, že nejsou schopné samostatného života v přírodě. Jde většinou o zvířata ze skupiny obratlovců. Na rozdíl od nich včela medonosná je sice člověkem chována přinejmenším stejnou dobu, ale poněvadž patří do zcela jiné skupiny živočichů a je vývojově mnohem starší, nedala se člověkem ovlivnit natolik, že bychom o ní mohli hovořit jako o domácím živočichovi. Potravu si stále hledá v přírodě sama a její přebytky poskytuje člověku.

 Objednat med si můžete zde.